Plešouni byli v historii diskriminovaní. No, dnes už ani tak moc ne, byť některé ženy stále při hledání partnera vyžadují nějakého vlasatce, ale nad takovými politicky nekorektními úlety se povznáším.
Už v Bibli nalézáme prastarý záznam o tom, jak společnost pohlížela na plešouny. V druhé královské knize (datuje se přibližně do 6. století před Kristem) je v příběhu o Elišovi tato zmínka:
„23 Odtud šel do Bét-elu. Jak šel cestou, vyšli z města malí chlapci a posmívali se mu. Volali na něho: Pojď, plešatče, pojď, plešatče! 24 Ohlédl se za nimi, uviděl je a proklel je v Hospodinově jménu. Tu vyšly z lesa dvě medvědice a čtyřicet dva dětí z nich rozsápaly.“
Eliša byl zjevně mocný muž, který se mohl posměváčkům bránit. Ale jak se mohli bránit miliony mužů v ještě celkem nedávné minulosti? Vzpomínám si, že v době mého mládí (věřte nebo ne, ale už si sotva pamatuji, vlastně ještě si sotva pamatuji, ale jednou to zas přijde) byli plešouni fakt diskriminovaní. A to nejen ze strany žen, ale dokonce i v pracovních příležitostech. Starší jistě pamatují, mladším ročníkům osvětlím situaci, která nebyla jen u nás, ale i v Emerice. Starší ročníky vám to jistě potvrdí. Plešatý muž měl problémy nejen při výběru partnerky, ale také mohl mít obtíže s hledáním práce přiměřené jeho schopnostem. Plešoun byl prostě společensky out. Proto plešouni v té době nosili často přehazovačku. To bylo takové odporné vlasové cosi, co rostlo z jedné půlky hlavy a bylo přehozeno přes plešatou část tak, aby pleš zakrylo. Jako historickou výpověď doby můžeme brát zápisky šílencovy od Ivana Mládka, například zde.
I když – kdo by si snad myslel, že plešouni jsou dnes už plně rovnoprávní, mýlí se. S diskriminací kvůli pleši se můžeme setkat i v současné době, jak popisuje tento článek. Cituji:
„Pokud byste muže označili za plešatého, mohli byste si zadělat na pořádné problémy. Podle pracovního soudu ve Velké Británii jde totiž o sexuální obtěžování.
...
Tony Finn pracoval pro společnost British Bung Company téměř 24 let. V květnu loňského roku byl ale propuštěn.
...
Muž tvrdil, že během jedné z bouřlivých hádek v továrně ho jeho kolega nazval "plešatou k**dou". Soudce Jonathan Brain zjistil, že jelikož je ztráta vlasů častější u mužů, využít to k jejich popisu je forma diskriminace.“
Byť se někomu může zdát, že ten plešoun byl opravdu nějak ... no, jak to opsat jinak, aniž bych doplnil tu citaci ... nevhodný pro kolektivní práci, je tu jasný důkaz, že je třeba uspořádat pochody hrdosti na pleš. Kdo nemá pleš, je méněcenný. Nebo jinak, kdo nazve plešatce plešatcem, je xenofob a zaslouží si pohrdání celou společností. Nějaký psycholog (pokud možno plešatý), to bezpochyby rád nějak zdůvodní.
Takže děvčata, pokud se vám nelíbí má pleš, trhněte si nohou. A pokud snad budete mít nějaké nevhodné připomínky vůči mé pleši, začněte si hledat dobrého advokáta. Soud v Británii rozhodl jasně a teď si ani žádný soudce u nás nedovolí rozhodnout ve váš prospěch jen tak, bez úpl... dobrého advokáta.
