Zkusme si ukázat na zjednodušené situaci, jak funguje průběžný důchodový systém, kdo na něm prodělává a kdo vydělává. Asi je patrné, že kdo se důchodu nedožije nebo zemře krátce po nástupu do něj, pak prodělá. Naopak kdo je v důchodu dlouho, vydělá. Zkusme se tedy podívat, po jaké době vyčerpáme to, co jsme v aktivním věku do systému sypali.
Mějme na paměti, že systém je značně dynamický a rok od roku se mění vícero parametrů. K parametrům patří poměr pracující/důchodci, dále inflace, dále kolísá výše průměrného důchodu vůči průměrnému příjmu atp. Tedy je obtížné spočítat, kdy každý jednotlivec vyčerpá to, co do systému vložil. Protože to, co pracující zaplatil (v číslech) do systému za komoušů, má dnes přibližně 1/15 původní hodnoty, nebo ještě nižší.
Zkusme tedy vytvořit nějaký vhodnější model, ze kterého může být patrné, jak rychle se vyčerpá něčí důchodcovský účet. Dejme tomu, že máme 4 pracující na 1 důchodce. Dejme tomu, že průměrný důchod se stabilně drží na 40% průměrné mzdy. Dejme tomu, že někdo za svůj život pobíral průměrnou mzdu (na začátku mohl být pod průměrem, na konci nad průměrem, ale za celý pracovní život prohlašme, že byl v průměru). Pak bude také pobírat průměrný důchod. Dále dejme tomu, že náklady na správu důchodového systému jsou prakticky nulové a platí se z odvodu výlučně starobní důchod, nic jiného.
Z této situace je patrné, že každý odvede do důchodového systému 10% své mzdy. Zkusme si to převést na čísla v nějakém stabilním systému. Dejme tomu, že průměrná měsíční mzda je 1000 peněz. Měsíčně odvedete 100 peněz, důchodce pak dostane měsíčně 400 peněz (poměr 4 na 1). Z toho plyne, že za každý měsíc pobírání důchodu musíte odpracovat 4 měsíce. Pak platí poměr 1/4. Pokud budete pracovat 40 let, za 10 let vyčerpáte to, co jste do systému vložili. Tento model je nezávislý na inflaci, vždy svůj důchodcovský účet vyčerpáte za 1/4 doby, po kterou jste odváděl prostředky na důchodový systém. Při striktním lpění na stabilitě tohoto modelu půjdete do důchodu „až se uvolní místo“.
Pokud změníme poměr pracující/důchodci na 2/1, pak budete platit do systému 20% své mzdy, ale za každé dva roky práce si budete moct užít rok důchodu. Protože vy berete 1000 peněz, důchodce dostává svých 400. Opět za podmínky, že do důchodu lze odejít, „až se uvolní místo“. Samozřejmě opět se pohybujeme v průměru i pro počet let, které lze strávit v důchodu, respektive za jak dlouho vyčerpáte to, co jste do systému vložili. Tedy máme podklady pro přibližný odhad, jak dlouho „můžete“ být v důchodu, než se váš důchodcovský účet dostane na nulu. Ten lze vyjádřit vzorečkem d = (o x p)/40, kde x je násobení, d je počet let v důchodu (než vyčerpáte svůj důchodcovský účet), o je počet odpracovaných let, p je procento odvodů z vaší mzdy a konstanta je 40% výše důchodu. Kontrola vzorce: o = 40, p = 10, „nárok“ na roky v důchodu je 10 let. Pro p = 20, „nárok“ na roky v důchodu je 20 let.
Aktuální výše důchodového pojištění je 28% z vyměřovacího základu, tedy máte ideálně „nárok“ na 7 let důchodu za každých odpracovaných 10 let. Samozřejmě za předpokladu, že výše důchodu bude stabilní na úrovni 40% výše mezd. Reálně je to méně, protože část z odvodů požere správa systému (něco přes 1%). To je ten menší problém. Další prostředky požerou jiné sociální dávky, jako invalidní důchody a podobně. Tím se zkracuje doba, kterou můžete být ve starobním důchodu, než vyčerpáte svůj účet. Ale máte tím pojištění i pro případ, že se vám něco nemilého stane a stanete se invalidou. Rozhodně můžete zapomenout na výše uvedených optimistických 7 let za každých 10 let práce. Protože povinně přispíváte i na další charitu než jen starobní důchody. Takže máte „nárok“ cca na 5 let v důchodu za každých 10 odpracovaných? Nevím, musel bych to porovnat s dalšími výdaji, což se mi nechce.
Velkým problémem je však rozkolísanost důchodového systému. Jak můžeme vidět například zde, důchody nyní rostou výrazně rychleji než mzdy. Podle grafu v odkazu se průměrný důchod rychle blíží k 50% průměrné mzdy. To zákonitě zkracuje dobu, za kterou vyčerpáte to, co jste do systému během svého pracovního věku vložili. Systém je nestabilní proto, že výše důchodů je svázána s inflací, nikoliv s průměrnými mzdami. Nechápu proč – vždyť lze snáze stabilizovat systém podle mezd než inflace, protože z mezd se odvíjí vybraná částka. Tedy všichni, kteří dnes vykřikují cosi o okrádání důchodců, ve skutečnosti chtějí systém rozkolísat ještě víc. Hodně rozkolísaný systém (jakýkoliv) se pak může snáze zhroutit. Nemohu si pomoct, ale je nejvyšší čas na hledání stabilizujícího řešení, nikoliv na mnohahodinové destrukční proslovy. Jen mě to utvrzuje v přesvědčení, že o důchodech rozhoduje banda naprosto vyšinutých magorů. A to nejen v koalici, ale i v opozici.
