... vysvětlím, co pod tímto termitem chápu.
V obecnější rovině považuji genderfašofeminismus za vyhrocenou odrůdu obecnějšího neomarxismu. O neomarxismu si myslím samé nepěkné věci, tedy z toho plyne, že o genderfašofeminismu si myslím ještě nepěknější věci. No, nebojím se říct, že si o něm myslím věci velmi ošklivé.
A teď, jak tato skoro německá složenina vznikla. Cílem marxistů bylo nejen zrušení soukromého vlastnictví výrobních prostředků, ale také zničení tradičního rodinného uspořádání. Kdo nevěří, může si přečíst například Komunistický manifest (je dostatečně krátký), tam to najde zcela jasně řečené. Cílem neomarxistů je také rozklad rodiny a tradičních lidských vazeb, jen na to jdou trochu jinak.
Genderismus je ideologický směr, který zanáší neskutečný zmatek do pojmů, které úzce souvisejí s biologickou daností. Muž v jejich pojetí přestává být mužem, žena ženou, zkrátka, každý může být tím, čím se sám cítí. Výsledek se nutně brzy dostaví - další lidi získají zmatek v tom, co vlastně jsou a velkou část času pak stráví rozepřemi s těmi, kteří ve své identitě mají jasno. Takové bytosti se pak snáze ovládají.
Fašismus je totalitní a autoritativní ideologie.
Feminismus se už dávno přehoupl z hnutí za zrovnoprávnění žen na hnutí nesnášenlivé vůči mužům.
Z každé skupiny jsem vybral ty rysy, které jsou potřebné pro pochopení významu slova genderfašofeminismus, jak ho chápu já. A panu Trizuljakovi ještě jednou vřele děkuji za osvětové šíření - zde už to naštěstí smazat nemůže.