Určitě tu dětskou písničku znáte - Šla Nanynka do zelí, ... natrhala lupení lupeníčka. Přišel na ní Pepíček, rozšlapal ji košíček.
Dále je v textu informace o tom, že Pepíček nechce způsobenou škodu uhradit a že raději půjde na vojnu. Pepíček je tedy zjevně dospělý a Nanynka také už bude bezpochyby vyspělá. Vzhledem k tomu, že písnička je staršího data, můžeme vyloučit variantu, že Pepíček byl státní úředník, který Nanynku nachytal při sběru zelí pro prodej, aniž by vlastnila příslušné živnostenské oprávnění a pokladu připojenou na EET.
Zbývá tedy staromódní varianta, že Pepíček po Nanynce něco chtěl a ona mu hned nedala. Tak jí ze vzteku zničil košík. Nanynka se s ním zjevně ještě pokouší flirtovat a dát mu naději do budoucna (ty ty ty, ty to budeš platiti). To si normální chlap v dané situaci nemůže vyložit jinak, ale Pepíček byl zjevně hodně natvrdlý, že to nepochopil. I když, přiznám se, já jsem ve svém jelimanském věku byl také dost natvrdlý a později jsem pak bil hlavou o mříže - pardon, do zdi. Od té doby mám pleš, kterou musím zakrývat kloboukem. A tak Pepíček, namísto aby začal nýt a Nanynku nakonec svedl, chce jít raději na vojnu. I když možná - z Nanynky rostla zjevná nána a Pepíček rozumně vyhodnotil, že vojna je ta lepší varianta, jak si zkazit život.
Jenže vysvětlujte to dětem...
