Asi to už někdo přede mnou už napsal - jde o moment setrvačnosti. Pokud roztají ledovce na horách, zmenší se moment setrvačnosti (miRi**2), neb voda steče do údolí. Rotační moment musí být zachován, a tak se zvýší otáčky.

Nerad to říkám - ale je to i doklad skleníkového jevu.

(Ale souvísí to i se zemětřesením a sopečnými erupcemi.)

Druhá možnost je, že na pólech přibývá ledu. Jako když krasobruslařka v piruetě zvedne ruce nad hlavu a tím zrychlí otáčení. Opět jenom zachování momentu setrvačnosti.

Tuto možnost ovšem oteplovači popírají.

Mohl byste, pane Hlinko, ještě provést následující pokus.

Sedněte do kamiónu o váze, řekněme, patnáct tun a projeďte zatáčku.

Pak sedněte do kamiónu, který taky váží patnáct tun, ale není to klasický kamión, nýbrž cisterna naplněná kapalinou a projeďte tutéž zatáčku.

Budete pozorovat nějaký rozdíl v chování vozidel?

Jsem sice jen pomstychtivý hlupák, který Vám nesahá ani po kotníky, ale je možné, že voda, to jest kapalina, má při zemské rotaci trochu jiný vliv na tuto rotaci než pevný led.

Nebo se mýlím?

Na rozdíl od Vás, samozřejmě...

Kontrolní otázka, zda jste dával pozor jak při čtení článku, tak při hodinách fyziky. Mějme třeba patnáct tun ledu v tom druhém kamionu (tedy cisterně). Je horko, kamion necháme stát na slunci a led roztaje. Bude ten kamion potom lehčí?

To je výborná zpráva. Je známo, že se náš Měsíc postupně vzdaluje od Země (asi 4 cm za rok) a vzhledem ke gravitační provázanosti obou těles tak zpomaluje její rotaci. Třeba se to navzájem vykompenzuje a den bude mít ještě pár miliónů let 24 hodin.

Vaše citace není doslovná, v odkazovaném článku píší:

"...Jednou možností je globální oteplování, na pólech totiž kvůli němu roztává led a snižuje tak na těchto místech váhu planety."

Váš pokus tedy rozporoval něco, co se tam netvrdí. Měl jste nechat samotný(!) vývar roztát a sledovat, co to dělá s měřenou hmotností na váze.

V době, kdy jsem psal článek, byl inkriminovaný text přesně v podobě, kterou jsem ocitoval. K opravě pak došlo zjevně v důsledku výsměchu, který si článek vykoledoval (nejspíš na FB, kde se tomu lidi smáli fakt hodně).

Dejte mi pevný bod!

Kdysi dávno jeden pán požadoval přidělení pevného bodu, aby mohl pohnout Zeměkoulí pomocí dlouhé páky.

Já bych rád věděl, vůči kterému pevnému bodu se zjišťuje, jak se mění rychlost otáčení Zeměkoule. Přišlo se na to až s vynálezem atomových hodin, občas to dělá binec v synchronizaci času navigačních družic, občas spadne nějaký server, protože nepřežvýká časový údaj 23:59:60, jelikož bylo nutno vložit přestupnou vteřinu.

Ví o tom někdo něco víc?

Mohu se kvalifikovaně vyjádřit pouze k tomu pádu serveru. Čas je v počítačích uložen jako číslo, které nemá "mezery" pro vteřinu navíc. Pokud zůstaneme u vteřin, počítá se s tím, že je jich 60 (tedy 0 až 59), po 59 následuje 0 a další minuta. Pokud počítači podstrčíte 60 vteřin, spadne na výjimku. To je možné ošetřit nějakou dohodou, kdy dochází k časovým korekcím a upravit algoritmus zpracování času, aby se uměl s takovou situací vypořádat. Obávám se však, že to znamená zásah do architektury procesorů (tedy v místě, kde se pracuje s časem) a pak nezbývá než čekat, až se obmění všechny počítače.

Problém však zůstane u aplikací, které se pokusí uložit čas hh:mm:60. I zde by měla být nějaká korekce. Nejhorší je pak počítání intervalů, u kterých záleží na velmi krátkých časových úsecích. Přidanou (nebo ubranou) vteřinou se může vypočtený výsledek zásadně změnit.

Teda milej Hlinko, dneska jste mne zklamal. Tenhle kvák vyšel v the Guardian, to je britská obdoba CNN - levičácký aktivistický plátek, do kterého občas přispívají exoti jako Patočka (Literární noviny) a u kterého je celkem zaručené, že s vědeckou informací budou zacházet jako Parlamentní listy s fakty.

Tímhle se trošku stavíte do řady s Nožičkou a jemu podobnými, kteří zachytí nějakou partikulární krávovinu a na jejím základě rozvinou svou celkovou obžalobu světa. Jste svéráz, ale nejste hlupák, tak nepropadejte zvykům zoufalců.

Ať ti vědci vybádali cokoliv, je to jinak než píší levicoví psychopati z UK.

Já někde obžalovávám svět?? Hmmm...

V době Říma na svazích Alp se pěstovaly olivy. Byly zde lisovny oliv. Z Egypta se přes Alexandrii do Říma loďmi obilí. Za doby Říma se na svazích Alp začal se objevovat ledovec a obili přes přístav v Alexandrii se vozilo do Egypta. Tam, kde je dnes New York byl ledovec. Začal tát a z V. Británie se stal ostrov. Předtím tam byla pevnina a i dnes se v moří nachází pozůstatky pevniny a lidské kostry. Kdo za ty změny může ???

Nerone Claudio Cesare Augusto Germanico.

Odpar + vodní pára je nejvýznamnější skleníkový plyn.

Kdyby se měla Země začít otáčet sedmkrát rychleji, chtělo by to, aby to začalo v neděli.

Jinak ale ten váš titulek je dobrý bulvár. To tání ledu byla jedna z možností.

Pane Hlinko, Vy moc přemýšlíte. To se dnes nenosí.

Už jsem to dnes použil asi 2x - na vojně mi náš pologramotný politruk nadporučík Búdy říkal: “Čatáru, vy máte svôj vlastný nádzor, na vás si posvietim.”

Ale karmu ode mě máte

A safra. A já si myslel, že to utajím... No...