Myslím, že už jsme si dobře vysvětlili naše názory a tak já to ukončím takovým postesknutím.

Docela rád bych v současné době žil v takovém státě, jaký si vy osobně představujete, jenže to je bohužel také utopie.

Vy se soustavně, a to i přes mnohá odmítnutí, dopouštíte stále stejného argumentačního faulu: a to, že si představuju nějaký (dobrý) stát.

Tedy znovu: stát považuju za zlo, ale nutné zlo, které je přímým důsledkem lidských povah a vlastností. Dále tvrdím, že myšlenka AK je sice líbivá, ale neuskutečnitelná právě z důvodu existence lidských povah, které jsou příčinou vzniku států. Dále tvrdím to, že tím hlavním zlem není stát, ale lidské vlastnosti. Stát je jen obrazem a výslednicí těch vlastností.

Proč je nutné považovat lidskou činnost také za sociální a člověka za tvora společenského, družného a pospolitého?

Protože život je jenom nositelem genů, které chtějí přežit do další generace. A demografie prokázala, že lidé nemohou žit v menších skupinách než je 500 jednotlivců, protože jenom tato velikost garantuje rovnoměrně se reprodukující počet jedinců mužského a ženského pohlaví. Pod touto hranicí dochází k vymírání dané skupiny. Jinak řečeno, každý jedinec musí volit takovou strategii přežití, aby garantovala přežití této skupiny (většinou na určitém území). To znamená nutnost produkovat určité kolektivní statky v podobě utváření vlastní identity (rod Havranů) a ochotu za tuto identitu obětovat i vlastní život.

Doporučuji vám tenkou knížečku od Hoppeho, Stručná historie člověka.

Řekl bych, že problém není v samotné existenci státu (bez něj se neobejdeme, ať se to panu Kšírovi líbí, nebo ne), ale v jeho rozbujelosti, v té armádě nadbytečných úředníků, vynucujících si svou nepostradatelnost vymýšlením kravin.

To já si myslel také. Pak jsem začal hledat, proč se ten stát tak rozrůstá a zda jde jeho rozrůstání zastavit. Tak jsem nakonec objevil anarchokapitalismus.

1) Anarchokapitalismus = komunismus = volání po stateless society je skvělým vynálezem, umožňující vylepšit jak společensko ekonomickou teorii, tak i praxi svým důrazem na jednomyslný souhlas všech se vším, jichž se to týká..

2) anarchokapitalismus však předpokládá toliko produkci soukromých statků, neumí se vypořádat s přelivy, externalitami a kolektivními či volnými statky. To vyplývá příliš z úzkého pojetí lidské činnosti, kterou v zásadě chápe jako cílevědomou, nikoliv jako předmětnou, sociální a všestrannou.

3) Pokud by stateless society zajištovala vyšší efektivnost, tak by se dávno prosadila před vznikem prvních států a jejich rozšířením na celou zeměkouli.

4) Stát si lze snad představit jako tržiště, kde nějaký soukromník převzal ochranu nad trhovci, kterým zajišťuje vnější a vnitřní bezpečnost transakcí. Ale tím se stal panovníkem, kterého se bude moci zbavit pouze násilím (jak praví marxismus), tedy jinou diktaturou. Všichni k němu začnou vzhlížet jako k modle atd.

5) Pan Kšír své stanovisko svého času publikoval v sérií blogů.

1-4) Ano.

5) Už jsou zapadlé v minulosti a tedy k nim nelze diskutovat.

Hodně zdaru, tato diskuze je mimo můj level, takže ji budu s pokorou sledovat.

Naprosty souhlas ... jinak s panem Ksirem neni zadna konstruktivni diskuze mozna, protoze jeho vira v AK je nezlomna a tudiz zadna argumentace s ni nepohne

Napsal jsem to kvůli tomu, abychom nezaplevelovali jiné diskuze. V případě potřeby téma klidně později otočím.

Děkuji, Zbyšku, za nastolení tohoto tématu. Zítra ráno při čajování k němu vyřknu svoje svobodomyslnářské definitivum. To si ujít nenechám!

Zde je práce, která se snaží nezaujatě porovnat anarchokapitalismus a stát.

https://is.caritas-vos.cz/th/w7cmo/Adela_Pirkova_AP.pdf

Všichni lidé opravdu jednají stejně, tj. svým jednáním zvyšují svůj užitek. To, že v každém systému budou lidé upřednostňovat jiné preference a svůj užitek budou zvyšovat jiným způsobem jednání je snad každému jasné. Pan Hlinka si nějakým způsobem myslí, že to co vidí v dnešním systému, jak lidé jednají, se bude promítat do každého jiného systému. Jenže to je právě omyl.

Když jsem poprvé slyšel o anarchokapitalismu, ze stejných důvodů o kterých píše pan Hlinka jsem ho šmahem zavrhl. Asi po roce se mi dostala do rukou kniha Původ ctnosti od Matta Ridleye a po jejím přečtení, jsem v knize našel několik postřehů, které potvrzovali to co jsem slyšel v debatách od anarchokapitalistů. Tou dobou jsem byl spíše libertarián minarchista, který začal nahlížet do různých ekonomických teorií, až jsem dostal knihu Rakouská škola ekonomie od Huerta de Sotto. Posledním impulzem byla pro mne kniha Etika svobody od Rothbarda. Zřejmě tou dobou, po jejím přečtení jsem se přiklonil k ideologii anarchokapitalismu, protože jsem pochopil, že stojí na velmi pevných základech. Tj. na základech kapitalismu volného trhu a na etickém principu NAP Non Agresion Principle, volně přeloženo zákaz iniciace násilí. Jedná se tedy o robusní ideologii, která přímo vychází z jednání lidí.

Chápu, obavy lidí, kteří sei představí absenci státu a okamžitě jim naskočí konsekvence, které získali ze školy a z ideologického působení státní propagandy, že bez jeho působení by nastal všeobecný chaos, kde by každý válčil s každým. To byla ostatně i má prvotní představa, když jsem neměl znalosti z anarchokapitalismu, které jsem samozřejmě ani mít nemohl.

Připomenu vtip z dob minulých:

Je komunizmus vědecký? - Není, vědci by to napřed vyzkoušeli na zvířatech!

.

Zajímavých a krásných myšlenek existuje nepřeberné množství, ale existují praktické důkazy, že by společnost na bázi anarchokapitalizmu mohla fungovat? Nezanedbatelná část lidí se snaží získat výhody na úkor ostatních, jak to chcete uhlídat?