Povinností projektanta je projednat záměr s dotčenými orgány a s projektem Vám měl dát i jejich stanoviska. Pak byste tam nemusel vůbec chodit.

O tom jsem psal v předchozím článku. Ale to je fuk. Smyslem této série je ukázat na příkladu konkrétní situace, že úřady tu nejsou pro nás, ale proti nám a na jejich neskonalou aroganci. Tedy že úřady neplní literu ani smysl zákona.

Já se zde vyjadřuji relativně často - tedy to zhutním. Uplynulých 25 let jsem věnoval prosté obnově svého děda. Živno, (1921 - 1950). Technická obnova, opravy a hledání uživatelů. S úřady v neustálém kontaktu. Těm konkrétním lidem ani není co vytýkat - Oni sami říkají - To po nás žádá Zákon, Vyhláška, Dodatek. Jistě, i zavilost, závist byla ... Měl jsem 2 - s títmto 3 zaměstnání . Tak , "Mne to nadchlo", že jsem pro dcery začal psát jakési Paměti. Už mám 135 stran ! Popsat se to nedá - zcela vysilující. Přežil jsem, (nechápu jak), a jsem i hrdej - Totéž přeji Vám ... Papír a štempl - základ všeho ! ...

"Vtip" je v tom, že to, co po mně úřednice chtěly, zákony nevyžadují. Dodatečně jsem si je začal pročítat a zjistil jsem, že někteří úředníci zákon ani pořádně neznají, případně si ho ohýbají dle sebe a patrně ve svůj prospěch.

Vážený pane, žijete v tomto státě již nějaký čas. Takže byste měl dobře vědět, že nějaké ústní sliby a dohody patří do málo rozvinutých zemí, jako je třeba Švýcarsko či třeba Island.

U nás je třeba mít vše písemně.

Četl jsem Vaše předchozí články a bylo mi Vás hned od začátku líto. Protože jsem zhruba 22 let OSVČ, jsem poučen a s úřady si výhradně dopisuji doporučenou poštou, případně požádám svého advokáta o zástup v dané věci. I když jej musím platit, bohatě se vyrovnávají náklady na jeho palmáre s tím, co bych prodělal, pokud bych postupoval "Vaším" způsobem.

Pokud mi kdokoli z úředníků volá, vždy jej zdvořile poprosím, aby mi mi danou záležitost poskytli písemnou formou. Má to hojivý účinek.

Jinak Vám držím palce a gratuluji k výdrži.

Já jsem OSVČ ještě déle - jenže jsem do té doby jednal jen s živnostenským a finančním úřadem. Proto mě zaskočilo, jak diametrálně odlišné je jednání úředníků hygieny.

Pokud komunisté sebrali lidem soukromý majetek a pokusili se o společenskou utopii ve smyslu “všechno všech” a “od schopností jedněch k potřebám druhých”, potom současný fašisticko-demokratický model se pokouší o něco podobného, jen jinou cestou. Majetek je sice ponechán soukromým osobám a firmám, ale úroveň zdanění, regulací, příkazů a vyhlášek expanduje natolik, že vlastníci kapitálu “na papíře” jsou nakonec jen částečnými vlastníky (nebo spíše podnájemníky). Skutečným vlastníkem je byrokrat ve službách státu, který prostřednictvím své domnělé moci prakticky řídí celou ekonomiku a průmysl. Interakce mezi poskytovatelem služby nebo výrobku a zákazníkem je skoro plně ovládána byrokraty, a to údajně v zájmu ochrany jedné nebo druhé strany. Byrokrat je ve skutečnosti tím pravým vlastníkem, který rozděluje různá povolení ke všemu možnému, a to jak ze strany zákazníka, tak ze strany poskytovatele služby či výrobku.

Z pohledu tohoto pojetí jsem na celou tu šaškárnu rezignoval. Podrobnosti budou v dalších dílech. Ale nelituji, něco dobrého z toho nakonec vzešlo, byť už to nebude součástí této série. A úředníci utřou nos.

Karma. Běžně se orientuji na blogy s jinou tématikou, ale protože jsem chvilku před vámi také něco napsal a sledoval jsem, kolik kolegů něco napíše po mně a okolik příček "spadnu" na titulce, všiml jsem si, že váš článek, který mi podle nadpisu nepřipadal nijak "závadný" či "kontroverzní", podezřele zmizel z titulní stránky. Z principu z touhle cenzurou nesouhlasím, takže ze solidarity sdílím alespoň k sobě na FB. Hodně štěstí a nenechte se odradit, pane Hlinko! Jestli adminům vadí, že jste napsal pravdu o korupci na konkrétním úřadě, tak je to velmi smutné. :-(

Zmizel kvůli kontroverzní formulaci. Po úpravě (aniž by se ztratil smysl sdělení) se tu zas objevil.