K povinným datovým schránkám pro OSVČ a další subjekty od příštího roku

Jak se lze všemožně dočíst, od příštího roku se stanou datové schránky povinné pro OSVČ a další subjekty, jako například společenství vlastníků jednotek, spolky atp. Samozřejmě jde primárně o komunikaci těchto subjektů se státem.

Já osobně považuji datové schránky (dále datovky) za skvělý prostředek komunikace se státem. Jednak vše vyřídím z tepla domova, nemusím stát frontu na poště, nemusím osobně chodit na úřady (není-li má osobní přítomnost z povahy věci nezbytná), podání přes datovku je zadarmo a je výrazně lepší než doporučený dopis. Také mohu v případě nějakého sporu snadno prokázat, že jsem úřadu nejen cosi poslal (podací lístek z pošty), ale také přesně co jsem poslal (tuto informaci mi podací lístek nezajistí) – avšak pozor, je nutné vše ZÁLOHOVAT! Podání je na úřad doručeno ihned, tedy si mohu snadno spočítat, od kdy běží jaké lhůty. V praxi to například znamená, že mám povinnost cosi podat nejpozději dne 6.12. Pak mi stačí, pošlu-li takové podání krátce před půlnocí 6.12. a nemusí mě zajímat, že pošty jsou v tu dobu již zavřené. A také samozřejmě obráceně, pokud posílám nějaký požadavek na úřad, lhůta začíná úřadu běžet okamžikem, kdy zpráva dojde na úřad. Což je prakticky v okamžiku, kdy požadavek odešlu. Pokud neposílám podání právě o půlnoci, mám zaručeno, že úřadu začíná běžet lhůta daným dnem.

I pokud potřebujete poslat doporučeně někomu jinému než úřadu, i zde je datovka výhodnější. Pošta soukromým subjektům je sice už zpoplatněna, ale stále je to násobně levnější než papírová pošta. Tedy je výhodou, pokud má datovku i druhá strana. Suma sumárum, datovku vřele doporučuju každému, kdo je schopen ji řádně používat. Jenže háček je právě v tom, že zdaleka ne každý je schopen ji správně používat. Proto jsem poslal Ministerstvu vnitra (spravuje datové schránky) následující dopis.

„Věc: Žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., ve věci povinných datových schránek pro OSVČ

Dobrý den,

ve veřejném prostoru jsem se dočetl, že má dojít k uvalení povinnosti používat datovou schránku i podnikajícím fyzickým osobám, spolkům a dalším. Informace mě zavedla až na oficiální web datových stránek (https://info.mojedatovaschranka.cz/info/cs/2005.html), kde se s odkazem na zákon č. 300/2008 Sb. píše o automatickém zřízení datové schránky všem OSVČ a dalším subjektům, které dosud datovou schránku nemají. Náhledem do zákona (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-300) jsem tuto změnu zatím nenašel (§ 4 stále hovoří o dobrovolnosti).

Pro mě osobně znamená datová schránka obrovský přínos, proto mám i osobní a využívám ji ke komunikaci s vámi. Jenže já jsem programátor, ovládání počítače a starost o zabezpečení před jeho zneužitím je mým denním chlebem. Tedy pro mě je zcela přirozené a jednoduché zajistit si bezpečné používání datové schránky, pořizovat si zálohy odeslaných i došlých dokumentů a další náležitosti s tím související.

Ale také jsem už starší člověk a často se setkávám se staršími až starými lidmi. Z bezprostřední blízkosti tedy pozoruji, jak obtížné je pro některé starší lidi i základní používání počítače. Například chodím zpívat do sboru, ve kterém staří lidé převažují. Narážím na případy, kdy někteří mají problém správně použít i mailovou schránku. Řešil jsem několik případů, kdy se členové nedokázali přihlásit ani na webové stránky sboru do části pro členy, byť jsem jim sestavil podrobný návod i s obrázky (podobná, ale jednodušší situace než přihlášení se do datových schránek). Jiní se styděli tak, že jim to nejde, že jsem se to dozvěděl až oklikou. Neumím si tedy vůbec představit, že by taková osoba ve spolku tohoto typu měla povinnost používat datovou schránku jen proto, že je osobou za spolek odpovědnou. Dle mého názoru taková skutečnost povede k ukončení činnosti některých spolků. Už vůbec si neumím představit totéž u nějakého menšího společenství vlastníků bytů složeného ze starších lidí, kteří se rozpustit ze zákona nemohou.

Totéž lze vztáhnout i na starší či méně intelektuálně zdatné řemeslníky, kteří vykonávají svou činnost jako OSVČ. Jejich snížená schopnost používat bezpečně počítač by jim neměla bránit ve výkonu práce, kterou ovládají. Už dnes je problém sehnat řemeslníka na menší opravy. Mám vážnou obavu, že po uvalení zmiňované povinnosti někteří z nich činnost skončí a problém s nedostatkem řemeslníků se ještě zvětší. Pokud nebude (naštěstí už) důvodem k jejich skončení EET, stanou se jím datové schránky, které jsou na obsluhu a zabezpečení ještě náročnější.

Byť principiálně souhlasím s tím, že datové schránky by měl používat co nejširší okruh lidí, bez výjimek to dle mého názoru nebude možné. Píšu to právě z pozice člověka, který velmi dobře ví, jaká nebezpečí hrozí nezkušeným lidem v elektronickém světě a kterým se mnozí nedokáží ubránit (zavirování počítače, únik citlivých údajů, hesel atp.). Je tedy lepší, pokud se někteří lidé dobrovolně rozhodnou do takového rizika nevstupovat.

Kromě toho se dodnes občas setkávám s tím, že datovou schránku neumí správně používat ani lidé ve státní správě. Například stále se mi občas stane, že nějaký dokument obdržím papírovou poštou namísto datovou schránkou, a to i když jsem první podnět posílal datovkou. Nejvíc takových případů jsem zaznamenal od policie, naposledy přibližně před dvěma lety. Což mi přijde absurdní. Někteří úředníci neumí správně zkonvertovat soubor do PDF formátu, takže výstup vypadá, jako by si dopis úředník napsal na počítači, vytisknul ho, vytisknuté oskenoval, obrázek převedl do PDF a takový dokument pak úředník posílá. Také se mi stalo, že mi úředník poslal zprávu do nesprávné datovky (mám jednu jako OSVČ, druhou jako občan). Jestliže ani po více než deseti letech neumí datovku správně používat někteří úředníci státní správy, u kterých očekávám minimálně maturitu, pak mi přijde zcela nemístné k tomu nutit soukromé osoby, které na maturitu ani nedosáhly.

Z výše uvedeného plynou následující dotazy:

1. V zákonu jsem ještě nenašel příslušnou úpravu. Byla již změna schválena parlamentem? Pokud ano, jaké je znění? Pokud ještě ne, jaký je návrh změny zákona?
2. Máte k dispozici analýzu dopadů na povinné subjekty? Pokud ano, jak tato analýza vyhodnocuje výše popsané situace?
3. Počítá ministerstvo s tím, že povinné používaní datových schránek může být pro některé OSVČ a další subjekty důvodem k ukončení činnosti? Pokud ano, s jakým odhadem počtů ukončení činnosti a v jakých oborech činnosti ministerstvo pracuje?

Děkuji za odpověď a s pozdravem
…“

Přišla mi odpověď, že předkladatelem změnového zákona (č. 261/2021 Sb.) nebylo ministerstvo, ale skupina poslanců. Tedy že příslušné analýzy nemají. Tedy nemá smysl, abych tu cokoliv z odpovědi citoval. A uhánět poslance z předchozího volebního období mi také nedává smysl, protože jim nevzniká povinnost mi odpovědět.

Stát sice zveřejňuje informace o tom, že celé řadě subjektů vznikne od roku 2023 povinnost používat datové schránky vůči úřadům, ale nikde jsem v těchto veřejných zprávách neviděl velmi podstatnou informaci – a to, že jakožto držitel datovky můžete někoho pověřit (zde, body 6 a následující), aby vyřizoval komunikaci se státem za vás. Tuto informaci jsem sice našel na stránkách České pošty a datových schránek, ale jen proto, že jsem věděl co hledám. Jinak bych vůbec nevěděl, a tedy nejspíš ani nenašel. To mám úřadům za zlé, že o této skutečnosti masivně neinformují veřejnost, aby snížily obavy těch, na které od příštího roku povinnost dopadne. Přičemž pověřenou osobou není ten, komu dáte své osobní přihlašovací údaje, ale koho pověříte v rámci systému. Je totiž podstatné, aby byl jasně identifikovatelný ten, kdo skutečně přes datovku komunikuje. Je zásadně chybné, aby někdo jiný komunikoval pod vaším jménem.

Tedy zmíněné společenství vlastníků složené ze starých lidí má jistě nějakého účetního, kterého také může pověřit k vyřizování záležitostí přes datovku. Pěvecký sbor (registrovaný jako spolek) se může buďto rozpustit (tedy myslím úředně, ne fyzicky), nebo také někoho pověří. Atp.

Takže stále dumám – jak donutit úředníky k tomu, aby v první řadě sloužili veřejnosti, komunikovali a sdělovali jí podstatné informace, a teprve v řadě druhé od veřejnosti vymáhali nějaké povinnosti?