Otevřený dopis senátorovi Jiřímu Dienstbierovi (dienstbierj@senat.cz) ve věci jeho rozpolcenosti mezi hlasováním a veřejnými výroky.
Pane senátore Dienstbiere,
na serveru iDnes jsem se v článku Senátoři odmítli cizinecký zákon. Katastrofa, kritizoval ho Dienstbier dočetl, že jste se ostře ohradil proti změnám v tzv. cizineckém zákonu a že je naprosto správné, že změny senát zamítl. Ze zápisu o hlasování o tomto zákonu je však patrné, že jste hlasoval proti zamítnutí tohoto návrhu, tedy v rozporu s tím, co veřejně tvrdíte. Mám si to vysvětlit tak, že hlasujete v rozporu se svým svědomím (čl. 23 odst. 3 ústavy), avšak v souladu se stranickým návrhem, nebo jen prostě nerozumíte tomu, o čem se hlasuje? Pokud se snad jednalo o omyl, proč jste nerozporoval vlastní hlasování?
V článku se dále píše: "Novela má umožnit zastavení řízení o povolení pobytu, pokud by se cizinec bez vážného důvodu k řízení nedostavil, lhal by, předkládal padělané doklady. Na řízení má mít vliv také cizincovo odsouzení pro úmyslný trestný čin." I toto je katastrofa? Jakožto řádný občan tohoto státu se domáhám toho, aby nedostávali povolení k pobytu cizinci, kteří lžou, padělají doklady a dopouštějí se trestné činnosti. A důvodně předpokládám, že stejný zájem má většina občanů tohoto státu. Pokud chcete udělovat pobyt i takovýmto cizincům, pak mi opět vychází rozpor s čl. 23 odst. 3 ústavy, tedy výkon mandátu proti zájmům všeho lidu.
Můžete mi uvedené rozpory vysvětlit, nebo si mám myslet, že jednáte v rozporu se zájmy všeho lidu? Pokud nemáte dostatečně věrohodné vysvětlení, které je v zájmu všeho lidu, není na čase vzdát se mandátu?
S pozdravem
Zbyšek Hlinka
